Hypotéky

Hypotéka, neboli hypoteční úvěr, je řešení pro ty, kteří chtějí financovat či investovat větší částku peněz a nemají potřebnou sumu k dispozici. Půjčuje se obvykle na dobu od deseti do třiceti let.

Hypotéky vám mohou poskytnout banky, hypoteční makléři, finanční poradci, či jiné další nebankovní instituce. I když v současné době naši republiku sužuje hospodářská a ekonomická krize a tím pádem je i získání hypotéky pro žadatele složitější, poskytují se hypotéky mnohokrát více, než v minulých letech.

Požádat o hypotéku můžete při financování například:

  • koupi bytu, rodinného domu, chaty a dalších staveb využitelných k rekreaci
  • výstavbu, rekontrukci nemovitosti
  • koupi pozemku na výstavbu nemovitosti
  • vypořádání majetnického podílu u nemovitostí (například při dědickém řízení, stěhování, apod.)
  • refinancování již poskytnutých úvěrů a půjček souvisejících s nemovitostmi
  • čehokoliv ( případ tzv. americké hypotéky)

Abyste mohli získat hypotéku, musíte splňovat u bank jisté podmínky, které se mohou banka od banky lišit. Často se v nich objevují ale kritéria, jako jsou například:

  • půjčená částka musí být zastavěna další určitou nemovitostí v podobné hodnotě (nemovitostí bance „ručíte“, a případě nesplácení hypotéky můžete o nemovitost přijít). Nemovitost nemusí být ve vašem vlastnictví, může vám ručit kdokoliv jiný – například příbuzní, přátelé. Pro ně je ovšem ručení velmi riskantní, je pro ně velmi důležité si tento krok rozmyslet.
  • žadatel musí být fyzická osoba, která již dosáhla plnoletosti, tj. 18 let, a má trvalé bydliště nahlášené na území České republiky
  • musí mít trvalý příjem určité výše (určují si samy banky), který může dokázat
  • nemovitost, kvůli která žadatel chce uzavřít hypotéku, musí také ve většině případů ležet na území České republiky

Banky si účtují úroky, které se u nás pohybují cca od 4,9% z celkové půjčené částky. U hypotéky se u většiny bank platí také poplatky za vedení účtu, obvykle asi 100 – 150 Kč. Za poskytnutí úvěru zaplatíte bankám tzv. poplatek za úvěr. V dnešní době se tento poplatek u bank působících v České republice pohybují do 7000 Kč do 9000 Kč, výjímky si tento poplatek neúčtují.

Hypotéka se splácí pravidelně v měsíčních splátkách, jejichž výše si určuje každá banka. Úvěr je obvykle možné také splatit předčasně. Zájemcům o úvěr bývá doporučováno navštívit více bank a porovnat podmínky poskytnutí hypotéky. Jisté informace je možné také najít na internetových stránkách českých bank. Mezi nejznámější banky v České republice poskytující hypotéky patří: Česká spořitelna, GE Money Bank, ČSOB, Citibank, Hypoteční banka, UniCredit bank, Raiffeisenbank nebo také Komerční banka.

Domovy důchodců

– jsou určeny především pro staré občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, kterou jim nemohou zajistit členové jejich rodin, ani pečovatelská služba nebo jiná služba sociální péče a dále pro starší občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Nemohou však být přijati občany, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v léčebném zdravotnickém zařízení.

 

Domovy – penziony pro důchodce      

– jsou určeny pro starší občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní a jejichž celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytnuty služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu.
– do domovů  pro důchodce se přijímají občané, jejichž zdravotní stav a věk umožnuje vést poměrně samostaný život ve vhodných podmínkách
– v domovech – penzionech pro důchodce se poskytuje ubytování a základní péče; podle možností ústavu a požadavku obyvatel domovů – penzionů pro důchodce, lze obyvatelům poskytovat i další placené služby. Současný ústav vytváří podmínky pro rozvoj kulturního a společenského života a zájmové činnosti obyvatel ústavu. 

 

Rozsah poskytované péče v ústavech  

– při týdenním, denním a přechodném pobytu v ústavech se poskytuje v potřebném rozsahu p=če tak jako ve stejném typu ústavu s celoročním pobytem s tím, že se při denním pobytu neposkytuje bydlení a při týdenním pobytu se neposkytuje bydlení ve dnech pracovního klidu. Přechodný pobyt v ústavu se poskytuje, jestliže ten, kdo jinak o umistovaného občana pečuje, nemůže tuto péči z vážných důvodů poskytovat; doba přechodného pobytu v ústavu činí nejvýše 3 měsíce, pokud delší pobyt neodůvodnují zvlášt závažné důvody.
– na ošetřovatelských odděleních v ústavech se poskytuje náročná ošetřovatelská péče občanům, jejichž nepříznivý zdravotní stav omezuje převážně nebo úplně jejich schopnost sebeobsluhy. Náročnou ošetřovatelskou péčí se rozumí pravidelně pomoc při hlavních nebo všech životních úkonech.

 

Podmínky pro přijetí do ústavu 

– do ústavů se přijímají občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu stavu ústavně sociální péči. Zdravotně postižení podminující a vylučující přijetí  do ústavu jsou  vyjmenována v příloze č. 7 k vyhlášce č. 182/1991Sb. v platném znění. Obecně lze říci, že přijetí do ústavu vylučuje : infekční choroby, tuberkuloza, psychoza a psychické poruchy znemožnující soužití s kolektivem, toxikomanie, pohlavní choroby,….
– k přijetí do ústavu, je nezbytný  písemný souhlas občana. Za občany zbavené způsobilosti k právním úkonům, případně za nezletilé, podepisuje souhlas k přijetí� do ústavu, jejich zákonný zástupce.

Dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory Přídavek na dítě

  1. Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do čtyřnásobku částky svého životního minima. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Je poskytován ve třech úrovních, které závisí na příjmu rodiny zjišťovaným za předchozí kalendářní rok. Jeho výše za kalendářní měsícc je stanovena násobkem částky životního minima dítěte. Nezaopatřené dítě má nárok na přídavek: Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima dítěte: Příjem rodiny vyjádřený násobkem částky životního minima ve zvýšené výměře 0,36 do 1,5 v základní výměře 0,31 nad 1,5 do 2,4 ve snížené výměře 0,16 nad 2,4 do 4,0 Rodičovský příspěvek.  Rodičovský příspěvek náleží ve výši odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, od 1. ledna 2007 je to 7582 Kč měsíčně. Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a všedně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Podmínkou je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dní v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně navštěvovat mateřkou šolu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Sociální příplatek. Cílem této dávky je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krát náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na sociální příplatek je vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodinách, které v předchozím kalendářním čtvrtletí musí být nižší než 2,20 násobek životního minima rodiny. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje. Příspěvek na bydlení. Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy, bez ohledu na to, zda jde o byt obecný, družstevní, v soukromém vlastnictví nebo bydlení ve vlastním domě. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Příspěvek na školní pomůcky. Dávka je určena ke krytí mimořádných výdajů rodin s dětmi, které začínají plnit povinnou školní docházku. Výše příspěvku na školní pomůcky činí 1000 Kč. Nárok na tuto jednorázovou dávku vzniká k 1. červnu dítěti nastupujícímu do první třídy, pokud bylo přihlíženo k zápisu k povinné školní docházce a má nárok na přídavek na dítě za měsíc květen. Porodné. Touto dávkou se matce jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí nebo jiné osobě nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů.Počet současně narozených dětí. Výše porodného vyjádřené násobkem životního minima dítě od 1.1.2006 do 31.3.2006 od 1.4.2006 do 31.12.2006 od 1.1.2007 1 dítě 1 x 5,0 1 x 10,0 1 x 11,1 Dvojčata 2 x 6,0 2 x 15,0 2 x 16,6 Trojčata 3 x 10,0 3 x 15,0 3 x 16,6 čtyřčata 4 x 10,0 4 x 15,0 4 x 16,6 Pohřebné. Výše pohřebního je stanovena pevnou částkou 5000 Kč. Na pohřebné má nárok osoba, jež vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni smrti trvalý pobyt na území ČR, nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. Dávky pěstounské péče. Těmito dávkami se přispívá na potřeby spojenés péčí o dítě, o které se rodiče nemohou nebo nechtějí starat a které je svěřeno do pěstounské péče. S výjimkou sociálního příplatku může pěstounovi a dítěti svěřenému do pěstounské péče vzniknout nárok i na další dávky státní sociální podpory, např. na přídavek na dítě, rodičovský příspěvek apod.Příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na dávku má dítě svěřené do pěstounské péče a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činní 2,3 násobek životního minima dítěte, v případě zdravotního postižení se příspěvek zvyšuje.Odměna pěstouna. Tato odměna je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činní od 1. ledna 2007 součin částky životního minima jednotlivce a koeficientu 1,0 za každé svěřené dítě. Pečuje-li pěstoun alespoň o 3 svěřené děti nebo o jedno svěřené dlouhodobé těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, činní koeficient 5,5, přičemž za každé další svěřené dítě se odměna dále zvyšuje.Příspěvek při  převzetí dítěte. Výše příspěvku je 4,45násobek částky životního minima dítěte. Jeho účelem je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do náhradní rodinné péče.Příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Náleží pěstounovi, který má v pěstounské pěči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, že vozidlo nesmí pěstoun používat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však 100 000 Kč.

    Podávání žádostí o dávky. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktni místa příslušných úřadů práce (v Praze úřady městských částí) podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávnění osoby.

    Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. Adresu kontaktního místa SSP naleznete na http://portal.mpsv.cz/ssp/local. Formuláře žádostí naleznete na http://forms.mpsv.cz/sspforms/ nebo nahttp://portal.mpsv.cz/ssp/elforms.

    Odvolacími orgány jsou krajské úřady a Magistrát hl. m. Prahy.

    Nárok na dávky sysystém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:

    • přídavek na dítě
    • rodičovský příspěvek
    • sociální příplatek
    • příspěvek na bydlení
    • příspěvek na školní pomůcky
    • porodné
    • pohřebné
    • dávky pěstounské péče

Poskytování dávek a služeb sociální péče

Právní úprava

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 
Tímto zákonem byla dokončena přeměna z jednotného systému sociálního zabezpečení na nový sociální systém, který je tvořen státní sociální podporou, upravenou zákonem č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
a  vyhláškou č. 207/1995 Sb. v platném znění, důchodovém pojištěním zakotveném v zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a vyhláškou č. 284/1995 Sb., zákonem č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu a zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci  v hmotné nouzi s prováděcím předpisem, jímž je vyhláška č. 504/2006 Sb.

Zákon č. 108/2006 upravuje podmínky poskytované pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči.

Příspěvek na péči
Zákon
 o sociálních službách obsahuje ustanovení, podle něhož se převádí dosavadní bezmocnosti na stupně závislosti.
Osoby, které byly uznány částečně bezmocnými, se zařazují do I. stupně  míry závislosti. Osoby, které byly uznány převážně bezmocnými, se zařazují do II.stupně míry závislosti a osoby, které byly uznaný úplně bezmocnými do III. stupně míry závislosti. Toto obecné schéma v zásadě platí i pro výši příspěvku, který se stanoví pro I. stupen závislosti částkou 2000,- Kč měsíčně, pro II. stupen závislosti částkou 4000,- Kč měsíčně a pro III. stupen závislosti částkou 8000,- Kč měsíčně. Tyto částky jsou však jiné v případě, že kromě bezmocnosti náležel pečující osobě příspěvek při péči o osobu blízkou. V tomto případě se nemění zařazení osoby do stupně závislosti, ale mění se výše příspěvku. Osobám částečně bezmocným náleží v tomto případě příspěvek ve výši 4000,- Kč měsíčně, tedy v částce odpovídající stupni II. Osobám, které byly uznány převážně bezmocnými pak příspěvek ve výši 8000,- Kč měsíčně, tedy odpovídající stupni III, a to po dobu 2 let.

Podmínky nároku na příspěvek na péči
Příspěvek na péči (dále jen příspěvek) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.

Nárok na příspěvek má osoba uvedená v  4 odst. 1, který z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle č. 8.
Nárok na příspěvek nemá osoba mladší jednoho roku.

O příspěvku rozhoduje obecný úřad obce s rozšířenou působností.

Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehké závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

b)stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

c)stupni III(těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,

d)stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.

Nutno také počítat s tím, že na rozdíl od dosavadního stavu, kdy bezmocnost i mimořádná péče byla posuzována pouze posudkovými lékaři, v novém systému
platí dvojí posuzování míry závislosti, a to jednak sociálním pracovníkem a také posudkovým lékařem úřadu práce.

Příjemci příspěvku

Příspěvek na péči může náležet :
a) osobě, která je na území CR hlášena k trvalému pobytu
b)osobě, které byl udělen azyl
c)cizinci bez trvalého pobytu na území CR, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva
d)občanovi členského státu EU, pokud je hlášen na území CR k pobytu po dobu delší než měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropského společenství
e)rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie k pobytu po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství
f)cizinci, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaném právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU, pokud je hlášen na území CR k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce.

V každé z těchto skupin může být příjemcem příspěvku
-oprávněná osoba
-zákonný zástupce oprávněné osoby nebo jiná fyzická osoba, která byla nezletilá -oprávněná osoba svěřena do péče na základí rozhodnutí příslušného orgánu
-náhradní příjemce

Standardní postup při uplatnování nároku na příspěvek

V prví řadě musí být správně podána žádost  o příspěvek na péči a uvedeny všechny požadované povinné informace, tj. kromě osobních údajů také údaje o tom, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen a údaje o tom, kdo bude potřebnou péči zajištovat (je-li to již známo).
Následuje proces posouzení stupně závislosti na pomoci jiné osoby, který zahajuje sociální pracovník místně příslušného obecního úřadu. Tento pracovník provede i sociální šetření v přirozeném sociálním prostředí žadatele. Žadatel je povinen podrobit se tomuto sociálnímu šetření. Účelem sociálního šetření je objektivně zjistit životní podmínky žadatele a jeho schopnost zvládat péči  o vlastní osobu a být soběstačným v přirozeném sociálním prostředí, tj, v místě, kde žije.
Po provedení sociálního šetření se žádostí zabývá posudkový lékař úřadu práce, který hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na schopnost žadatele pečovat o sebe a být soběstačným.
O tom, zda bude příspěvek přiznán či nikoliv, rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, která má tedy k objektivnímu rozhodnutí k dispozici subjektivní zhodnocení situace žadatelem, výsledek sociálního šetření a posudek lékaře úřadu práce. Obecní úřad rozhoduje ve správním řízení.
Posouzení má dvě složky – složku sociální a složku zdravotní. Stanovené míry závislosti je pak výsledkem zhodnocení obou složek.

Deprese

Deprese, dříve nazývaná melancholie, je psychická porucha, která postihuje asi 10% lidí.

Projevuje se smutnou náladou, nemocnému způsobuje trápení a bolest.  Většinou rozvrátí na přechodnou dobu dosavadní život postiženého.  Deprese je provázena sníeným sebevědomím, ztrátou sebedvůry, beznaděje, úzkostí, pesimismem, myšlenkami na sebevraždu, neschopnosti radovat se a pod..  Projevuje se také sníženým zájmem o svou osobu, svou práci, rodinu a přátele.  Deprese mění způsob myšlení a ovlivňuje i váš tělesný stav.  Deprese je časté onemocnění, často se však lidé se svými potížemi neobracejí na lékaře.

Příznaky deprese

 

Vzhledem k tomu, že každý z nás je jiný, také příznaky deprese mohou být u každého jiné.  Nejčastějšími a typickými příznaky vážné deprese jsou:

 

1.        Melancholický, smutný, či depresivní nálada

Smutná nálada může trvat celé hodiny a dny.  Také záchvaty pláče a naříkání mohou být příznakem deprese.  Někdy se deprese neprojevují smutkem, ale lidé mohou být dezorientovaní, nedokáží přesně popsat co cítí.

2.        Nespavost, nebo nadměrné spaní

Někteří lidé s depresí mají obtíže s usínáním, jiní se v noci často probouzejí, mají neklidný spánek plný nepříjemných snů.  Další postižení spí velmi dlouho a i přes den mají chuť si zdřímnout.

3.        Ztráta radosti a potěšení

Nemocní ztrácí zájem o obvyklé činnosti, z práce a zábavy nemá radost, ztrárcí motivaci.  Nemocní se nedokže zajímat o věci, které pro něho byly dřív důležité.  Musí se sám hodně nutit, aby vůbec něco udělal, vše ho velmi zatěžuje.  Lidé postižení depresíse mohou cítit líně a znuděně, ztrácejí zájem o sex.

4.        Problémy v myšlení a soustředění

Lidé v depresi mohou být neklidní, netrpěliví i zlostně a špatně zvládají i nízkou hladinu stresu.  Deprese ztěžuje jasné myšlení a brání rozhodování i o malých věcech.  Lidé se stávají méně výkonní, objevují se pocity selhání a znechucení.

5.        Ztráta chuti k jídlu

Deprese může snižovat i zvyšovat chuť k jídlu.  Tělesná váha se tedy může nečekaně zvýšit nebo snížit.

6.        Velká únava nebo ztráta elánu a energie

Velkou únavou trpí i lidí, kteří se spánkem potíže nemají.  často trpí pocitem zbytečného žití.  Deprese může vést i ke zhoršení péči o zevnějšek a osobní hygienu.

7.        Myšlenky na sebevraždu nebo na smrt

Vyskytují se pocity viny a nejistoty.  Nemocní mají často velmi negativní vztah sami k sobě, okolnímu světu a budoucnosti.  Mohou cítit vinu za svou minulost, myslí si, že jsou zbyteční a že deprese je vlastně trestem za něco, co udělali, nebo naopak, neudělali.  Deprese může vést  k potřebě být na někom zývislí.  Mnoho lidí myslí v depresi na smrt.  Myšlenky a činy vztahující se ke smrti se objevují často jako součást přání ukončit utrpení, nejistotu a bolest.

Toto onemocnění se však dá úspěšně léčit.

 

Za depresi se nemusíme stydět, není to jen přechodná slabost, kterou můžeme překonat svou vůlí.  Neléčení deprese může trvat mnoho měsíců i let.  Stavy deprese se mohou opakovat.

Deprese je nemoc.

 

 

 

JAK MَEME POZNAT, JDE-LI O DEPRESI?

 

MINI“  TEST –

 

1. Měl jste v minulých 6 měsících období dvou nebo více týdnů, kdy jste se cítil opravdu  smutní, v depresi či “ na dně “   více dní  , téměř denně?

 

2. Měl jste v minulých 6 měsících období dvou nebo více týdnů, kdy jste se méně zajímal o  většinu věcí, nebo vás nebavily věci, které vás jindy baví?           

 

3. Když myslíte na minulá období 2 nebo více týdní, kdy jste se cítil smutný, v depresi či na  “ na dně“ , nebo jste se méně zajímal, nebo vás nebavily věci o které se jindy zajímáte a baví  vás; máte z této doby nějaký následující zkušenosti:

 

a/ Změnila se vám významně chut k jídlu, přibral jste nebo zhubl víc než 4
kg, aniž by    jste se o to snažil?

b/ Trpěl jste poruchami spánku, nespavostí téměř každou noc a tak, že to
pro vás nebylo obvyklé; například usínání, noční nebo brzká
probouzení, příliš dlouhý spánek.

c/  Mluvil jste nebo se pohyboval pomaleji než je u vás běžné nebo jste
se naopak cítil rozruřený tak, že jste nevydržel v klidu?

d/ Cítil jste se unavený nebo bez energie většinu času?

e/ Cítil jste se bezcenný nebo provinilý?

f/  Měl jste problémy s myšlením nebo soustředěním např. nemohl jste
dobře číst či  sledovat televizi?

g/ Myslel jste na to, že by bylo lepší být mrtvý nebo myslel jste na to, že
by jste mohl sám sebe zranit?

 

4. Překážely vám některé z těchto věcí ve vaší práci nebo sociálních aktivitách (vztazích)?

   ( Jestliýe jste odpověděli na víc než třetinu otázek kladně, poradte se s lékařem)

 

                       

Je příčina depresivní poruchy známá?

 

Depresivní poruchy se dělí na sekundárrní a primární.

Sekundární deprese je způsobena poškozením nebo onemocněním mozku, působením některých léků nebo drogami. Příčiina této poruchy je tedy známá.

U primární deprese  může být příčinou např. nedostatek p�ena�e�� nervových signálů mezi mozkovými bunkami, u části nemocných se tato porucha vyskytuje v příbuzenstvu.  Tuto poruchu může vyprovokovat také nadměrný psychický z�t� a dal. 

 

Postihuje deprese více muže nebo ženy?

 

U žen se objevují symptomy deprese častěji než u jejich mužských protějšků.  Například v Evropě – je  tento rozdíl větší ve Francii, Španělsku a v Nizozemí, kde je výskyt deprese víc než dvojnásobný mezi ženami než mezi muži.

 

Jak je to s depresí ve stáří?

 

Psychosociální problémy a ztráty funkčnosti, které doprovázejí stáří, mohou mít za následek vznik deprese u starých lidí.  Deprese je jednou z nejčastějších psychiatrických poruch v této věkové skupině.

Studie výskytu deprese:

– staří lidé, žijící ve svých domovech:                 10%  až  27%

– staří lidé ubytovaní v institucích:                       12%

– pacienti s Alzheimerovou chorobou:                  20% až 40%

 

Staří lidé mají tendenci nevyužívat psychiatrické služby.

 Deprese ve stáří zhoršuje kvalitu života.

 

Studie ukazují, že  některé problémy  starších pacientů souvisí se somatickým depresivním syndromem. Při výskytu deprese je snížena imunita.

 

Vyšší věk nezhoršuje prognozu léčby deprese.

 

 

Může deprese ovlivnit náš sexuální život?

 

Ano, deprese zbavuje člověka schopnosti prožívat běné životní radosti a potěšení.  Problémy v sexuálním životě, způsobené depresí mohou vést k emocionální izolaci od partnera či partnerky.  Případná erektilní dysfunkce u mužů je však léčitelná.

 

10 rad pro rodinu, ve které žije člověk, který onemocněl depresí

 

1.  Máme-li podezření na depresivní poruchu, doporučíme postiženému návštěvu lékaře.

2.  Nepodezíráme člena rodiny, že nemoc předstírá.

3.  Nesnažíme se o násilné rozveselení.

4.  Nenutíme ho, aby se vzchopil a přemohl.

JE-LI  DIAGNOZA DEPRESE POTVRZENA :

5.  Jsme nápomocni při nenáročných denních aktivitách.

6.  Je lepší, když je postižený v pracovní neschopnosti.

7.  Nedovolíme nemocnému řídit motorová vozidla.

8.  Nevyhýbáme se rozhovorům o potížích pacienta.

9.  Snažíme se být v kontaktu s ošetřujícím lékařem.

10.Podporujeme důvěru nemocného k ošetřujícímu lékaři.

 

Léčba deprese vám umožní opět žít naplno normálním životem.

 

Nezapomente, že účinek antidepresiv se neobjeví okamžitě.  Mírné zlepšení pocítíte celkem brzy, ale úplný léčebný účinek nastane až za několik týdnů.  Léky užívejte týdně a užívání nepřerušujte.  Pokud se váš stav nezlepší ani za několik týdnů, požádejte lékaře, aby vám léčbu změnil.  ( pro mírně nežádoucí účinky léku není třeba léčbu přerušovat.)

Váš lékař vám také může doporučit psychoterapii, nebo poradu s psychologem.

O problémech souvisejících s vaším onemocněním se vždy poradte se svým lékařem.

 

Poznám, je-li léčba úspěšná?

 

Ano, opět vás začnou bavit věci, které jste i dříve dělal rád, nebudete tolik smutní, chut k jídlu se vrátí k “ normálu“  , budete lépe spát a budete méně unavení.  Budete moci opět dobře vykonávat svoji práci, zlepší se vaše vztahy v rodině.

Pečovatelská služba

Jedná se o službu sociální péče, která je poskytovaná zaúčelem pomoci při péči o děti v určených případech a pomoci těžce zdravotně postiženým a starým občanům.

Pečovatelská služba se poskytuje občanům těžce zdravotně postiženým a starším občanům, kteří :

  • nejsou schopni sami si obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby
  • pro nepříznivé zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní pěči, pokud jim potřebnou pěči nemohou poskytovat rodinní příslušníci

Pečovatelská služba se poskytuje občanům
: v jejich domácnosti
: v domech  s pečovatelskou službou
: v zařízeních pečovatelské služby
: též i mimo domácnost  a zařízení

Pečovatelská služba se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu, nebo jsou poskytovány bezplatně.
Bezplatně se  pečovatelská služba poskytuje

  • sociálně potřebným občanům, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let; ve zvlášť odůvodněných případech s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu nebo sociálním poměrům může být poskytnuta bezplatná i účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje, kteří nedosáhli věk 70 let.
  • bezplatně jsou posytovány též úkony pečovatelské služby, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby

Diogenův syndrom

Jedním z nejsmutnějších, ale i nejběžnějších onemocnění je Diogenův syndrom, který postihuje i seniory.  Název této duševní poruchy vznikl v roce 1975 podle způsobu života tohoto mizantropického řeckého filozofa. Traduje se, že žil v sudu, aby se oprostil od přání, tužeb a potřeb a byl nezávislý na okolním světě. Tato duševní porucha obvykle postihuje, jak jsem již výše zmínil,  staré lidi, kteří  jsou opuštění a nemají přátele.  Většinou  žijí ve špatných hygienických podmínkách a v jejich bytech se často nacházejí desítky kilogramů nahromaděných odpadků. Jsou přesvědčeni, že jsou velmi chudí. Přitom mohou mít doma třeba i velké sumy peněz. Odmítají lékařskou pomoc, budí veřejné pohoršení a nezřídka umírají v osamění. Většinou jsou to osoby s chronickými psychickými problémy, jako jsou například silné deprese.

Sundowning

Zhoršování problémů při stmívání – sundowning:

Někdy to vypadá, jako by byl člověk postižený Alzheimerovou chorobou v této době nastartován svými “biologickými, vnitřními” hodinami. Příčina tohoto jevu je zatím neznámá. Někteří vědci se domnívají, že to může způsobit rozsvícení světel při setmění.
Při zhoršeném zraku mohou senioři postižení AD vidět nereálné věci, které mohou způsobit katastrofické reakce. Dobré světlo a vysvětlení toho, co se okolo nich děje může pomoci. Při stmívání se zvyšuje možnost sluchových i zrakových halucinací. Pokud je senior v tuto denní dobu neklidný, koupejte ho v jiný čas, při koupeli by mohly nastat problémy. Někdy problémy způsobí zapnutí televize, hlučná návštěva, děti apod. Také bolest, kterou nemocný AD neumí popsat, může zhoršovat spánek i bdění. Pokud se u nemocného vyskytne syndrom “sundowning”, přesuňte aktivity všedního dne do jiné části dne.  Může pomoci i změna času při podávání medikace.

Z materiálů Nancy L. Mace

Úprava interiéru pro AD nemocné

Možné úpravy interiéru pro seniory, kteří trpí Alzheimerovou chorobou:

  • Důležité je vhodné denní (vydatné) a noční osvětlení (tlumené)
  • U zamknutých dveří může klíč viset nade dveřmi, člověk s AD jej nezaregistruje, vhodné jsou brankové zástrčky nad úrovní očí
  • Účel dveří označte nápisem a obrázkem
  • U východu z oddělení nebo z bytu je možné použít kulaté kliky nebo kódový zámek proti nechtěným odchodům
  • Nechtěným odchodům mohou zabránit “vrátka” (schody, zahrada, rozdělení chodby)
  • Dveře, které nechceme aby nemocní používali, natřeme stejnou barvou jako okolní stěny, nebo použijeme závěs
  • Nepoužíváme prahy
  • Zamykáme okna
  • Místa, kam nechceme, aby senioři s AD vstupovali, necháme neosvětlená, ale zabezpečená
  • Zábradlí a madla dáme všude tam, kde by je nemocný senior mohl potřebovat
  • Odstraníme lehký nábytek a invalidní vozíky, houpací křesla, které se mohou převrhnout, když se o ně senior opře
  • Pokud senior používá k bezpečnému pohybu po pokoji židli, opatříme jí kolečky.
  • Houpací křeslo pod dohledem, může udržet nemocného v klidu, protože se mu z něj špatně vstává. Totéž platí o otáčecím křesle.
  • Zásuvky, které nechceme, aby nemocný otevíral, opatříme nenápadnými západkami
  • Používáme kryty na el. zásuvky.
  • Pro zlepšení orientace a upoutání pozornosti používáme výrazné barvy a šipky
  • K upoutání pozornosti používejte reflexní pásy na dveřích apod.
  • K usnadnění péče o klienta a pro jeho pohodlí používáme zvýšené WC
  • Nebezpečné věci a úklidové a mycí prostředky ukliďte z dosahu klientů s AD
  • Kulaté rohy nábytku a možnost procházení místnostmi, madla, sníží možnost pádů, agresivity a frustraci u těch, kteří potřebují stále chodit
  • Pozor na jedovaté pokojové květiny

Za použití materiálů Alzheimer´s Association

 

Životní a existenční minimum, minimální mzda

Životní minimum a existenční minimum
Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních potřeb.
Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Právní úprava a hlavní využití
Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu.

Částka existenčního minima za měsíc 2020,- Kč

Částka životního minima pro jednotlivce 3126,- Kč
pro první dosp.osobu v domácnosti 2880,- Kč
pro druhou a další dosp.osobu v domác. 2600,- Kč
pro nezaopatř. dítě ve věku

  • do 6 let 1600,- Kč
  • 6 – 15 let 1960,- Kč
  • 15 – 26 let 2250,- Kč
Životní minimum ani existeční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytování příspěvku na bydlení a v  systému pomoci o hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Minimální mzda

– se zvýšila  na 8.000 Kč při týdenní pracovní době 40 hod.